Elektromotorky

0 Comments

Navzdory blížícím se plánům EU o přechodu se spalovacích motorů k elektromobilitě stále chybí řada odpovědí na otázku, zda je to reálné a zda to přinese požadované snížení emisí. Mimo jiné se jedná o náročnost výroby a životnost provozovaného vozidla. Aktuální vývoj a technologie nenaznačují, že by se plánovaný termín realizace elektromobility dal nejen splnit, ale předně tím naplnit emisní plány. Alespoň ne v celé šíři potřebné mobility. Hlavní chyba při řešení zátěže životních prostředí není ani tak nedostatečná příprava infrastruktury a limity technologií, ale způsob plánování od stolu. Více to připomíná plánování pětiletek z dob budování komunismu, které byly úspěšné jen na papíře, ale ve skutečnosti prohlubovaly ekonomický propad vůči vyspělému světu.

Elektrický skútr ve městě

      Nic nenaznačuje, že smělé plány zavést elektromotory do kamionové dopravy jsou za dveřmi, tak jako termín zákazu prodeje spalovacích motorů. Trochu lepší situace je v segmentu dodávek a osobních aut. Nicméně i tam je stále dost nevyřešených otázek, které brání rozšíření elektromobility podle představ jejich plánovačů. Jako jeden z příkladů zakládající pochybnosti lze použít cenu těchto vozů vůči kupní síle budoucích zákazníků. Na základě dostupných technologií se zdá, že využití elektromobility dává smysl hlavně v městském provozu kde se nevyžaduje dlouhý dojezd a díky tomu se nekladou tak vysoké požadavky na velmi drahé baterie. Jejíž cena navzdory tvrzení zastánců elektromobility nemá důvod klesat. Neumíme nahradit vzácné a těžko dostupné suroviny pro výrobu baterek. Je to jako tvrdit, že za deset let bude cena zlata na polovině. Proč by měla jen, protože to někdo tvrdí?

      Paradoxně čím menší baterka, která je potřeba pro využití vozidla tím větší dává možnost využití. Souvisí to s cenou a náročností výroby baterie. Úspěch elektromobility je jednoznačný pouze tam, kde se nekladou nároky na váhu a dojezd. Tím na velikost baterky. To tvoří limit pro využití tohoto druhu dopravy.  Proto největší úspěch elektromobility je v segmentu elektrokol a případně koloběžek a elektroskútrů. Elektrokolo je lehké a pro běžný dojezd proto stačí malá a tím levná baterka, kterou je snadné nahradit. Proto jsou elektrokola  masově oblíbený dopravní prostředek. Oblíbenost a prodej elektrovozidel se láme až u motorek. Zvyšuje se váha a tím i nároky na velikost baterie při zachování přijatelného dojezdu.  Elektrické skútry našly své uplatnění jako alternativní doprava po městě. Zejména na takzvané sdílené platformě. Půjčovny elektrických skútrů mají své zákazníky v mnoha městech vyspělého světa. Přesto na rozdíl od kol nejsou tak oblíbené u soukromých vlastníků. Důvodem bývá větší nárok na baterie. Některé neúspěšné projekty skútrů se neprosadily kvůli vysoké ceně. Zejména jednoduchý lehký skútr, který nemá vysoké nároky na velikost baterky, má své uplatnění na trhu.

Kolo na silnici

      Výkonnější elektrické motorky již nejsou tak oblíbený, jako méně náročné a lehčí elektroskútry. Důvod je stále stejný. Vyšší nároky na baterii díky vyšší váze vozu a charakteru využití stroje. To se rovná vyšší pořizovací ceně. Jen technologický fanda jsi, pořídí elektrickou motorku za dvojnásobnou cenu, než kterou by zaplatil za výkonnostně srovnatelný stroj se spalovacím motorem.  Je zjevné, že elektromobilita má své místo, ale zcela jiné, než se jí snaží přisoudit EU společně s ostatními prosazovateli výhradně elektrické mobility. Řešení pro celou šíři mobility musí být mnohem širší než je jen elektromobilita. Sázet vše na jednu kartu bývá obvykle krátkozraké.