Bylo za komunismu lépe než dnes?

Za období komunismu je označováno období let 1948-1989. Je však nutné říci, že i v tomto 40 let dlouhém období byly změny a vláda nebyla vždy jednotná. Přesto se dá hovořit o určitých trendech, které byly pro tu dobu typické.

Jedním z argumentů, který příznivci této doby používají, jsou větší sociální jistoty. Práci a bydlení měl prakticky každý, stát mu je zajistil. To je sice pravda, ale mělo to i svou stinnou stránku. Když člověk dostal pracovní umístěnku, nemohl ji odmítnout, i kdyby musel dojíždět jakkoliv dlouho.

Problém je v tomto případě v tom, že většina lidí přechod na demokracii nezvládla. Byli 40 let, tedy celý svůj život zvyklí, že stát za ně vše zařídil a postaral se. Nyní je na každém, aby se postaral sám o sebe. Práci již nedá člověku stát, nýbrž si ji musí aktivně hledat. Stejně jako bydlení. Ano, je to náročnější, a pro starší generaci byl tento přechod leckdy téměř likvidační.

Ovšem i tento systém má své mouchy. Především starší občané mohou být viděni jako „neperspektivní“ a málokdo je zaměstná. Stejná situace potkává i čerstvé absolventy škol, kteří nemají žádné praktické zkušenosti a firmy nechtějí ztrácet čas s jejich zaučováním. Avšak oproti minulému režimu je dobré, že si každý může hledat práci v oboru, v jakém chce, případně si i založit vlastní firmu, což bylo za komunistů téměř nemyslitelné.

Dalším častým argumentem je potravinová soběstačnost. Není to pravda, na to, abychom byli potravinově soběstační, máme příliš velkou hustotu obyvatel na kilometr čtvereční. Jednoduše řečeno, nemáme dostatek plochy, abychom mohli pěstovat potravu pro všechny obyvatele. To platilo i za minulého režimu. Tehdy se však potraviny dovážely převážně ze zemí sovětského svazu, bylo to tedy považováno za bratrskou výpomoc. A samozřejmě i my jsme naše přebytky vyváželi.

Je však pravdou, že potraviny se nedovážely z takových vzdáleností jako dnes. To zaručovalo, že byly čerstvější a déle vydržely. Dnes se některé druhy dovážejí přes půl světa. Je ale také pravda, že vzhledem k tomu, že se dováželo pouze z území sovětského svazu, výběr potravin byl poněkud omezený. Například tropické ovoce se získávalo poměrně těžko.

Poslední věcí, na kterou se podíváme, je kvalita potravin. Za minulého režimu prý byly potraviny kvalitnější než dnes. Zde hodně záleží na tom, co si pod kvalitou představíme. Je pravda, že tehdy nebyly například masné výrobky tak šizené, jako dnes. To se týká především salámů a uzenin. Na druhou stranu nesmíme zapomínat, že v té době probíhala těžká chemizace polí, a zvířatům byly podávány různé růst podporující látky. Netřeba říkat, že jsme byly jednou z poslední zemí, která zakázala používání pesticidu DDT.

Takže, kde je pravda? Za kterého režimu bylo líp? Oba mají své pro a proti a každý z nich je vhodný pro jiný typ lidí. Proto se musí rozhodnout každý sám. Je však nutné oddělit vzpomínky na režim (ať už minulý nebo současný) od vzpomínek na dětství a nenasazovat si růžové brýle.